Welsberg, 1. část

Poněkud větší obec Welsberg (italsky Monguelfo) a trochu menší Taisten (Tesido) tvoří společně u vjezdu do údolí Gsiesertal v Kronplatzu rekreační oblast, která se dá charakterizovat také jako oáza přírody.

V obou těchto obcích v Pustertalu, ve východní části Jižního Tyrolska, můžete strávit skvělou dovolenou v příjemném a útulném prostředí, v klidu si dobít své "baterky" a vychutnat si nádhernou přírodní podívanou.

Monguelfo se nachází v nadmořské výšce cca 1.100 metrů a v současné době má asi 1500 obyvatel.

Do střediska Bruneck je to jen asi 16 km daleko. Malebné městečko nabízí nejen dobré nákupy, ale i bohatý kulturní život nebo muzea. Návštěvníkům skvěle poslouží i bazén se saunou a golfové hřiště.

Azurově modré nebe, svěží zelené louky a husté lesy, impozantní skalní stěny a vysoké vrcholy... Tady si můžete být naprosto jisti, že venku strávíte skutečně celý den. Třeba na procházce nebo při jízdě na kole. Všude vás ale budou doprovázet fantastické pohledy na nádherné scenérie Dolomitů.

Welsberg je místo se spoustou historie, protože se tady našly různé archeologické nálezy, které svědčí právě o dlouhé historii tohoto místa, která sahá pravděpodobně až někam do doby bronzové.

Navíc se ve Welsbergu narodil Paul Troger (1698 - 1762), jeden z nejvýznamnějších malířů období pozdního baroka. Některá jeho díla zdobí i Monguelfo: tři z jeho děl jsou umístěna na oltáři farního kostela, a v sídle Raiffeisenkasse Monguelfo uvidíte dílo "apoštol Svatý Juda Tadeáš".

Na jeho počest tu dokonce připravili naučnou stezku, která informuje o životě a díle tohoto slavného umělce. Speciálním tipem pro všechny milovníky umění je romantický kostel St. Georgskirche s pozoruhodnými freskami v Taistenu.

Jako první vás při vjezdu do obce určitě zaujme hrad Welsperg stojící na skalním výběžku. Tady si můžete poslechnout příběhy, které vypráví o jednom z nejvýznamnějších šlechtických rodů z Tyrolska, pánech z Welspergu.

Welsperg je nejen neobvyklým hradem, ale také nejstarším v oblasti Alta Pusteria. V odborném žargonu se tomuto typu stavby říká také "vnitřní hrad". K nejstarším částem patří velmi vysoký begfrit (hlavní věž), která byla postavena již v roce 1126.

Někdy mezi 15. a 16. stoletím byl hrad výrazně rozšířen a přestavěn. Nicméně v roce 1765 došlo k požáru, který zničil velkou část zařízení, včetně velkého sálu a hospodářských budov.

I když byly provedeny rekonstrukční práce, byl hrad ponechán svému osudu a přestal být obýván. V současné době je pouze v letních měsících otevřen pro veřejnost, a pořádají se zde četné koncerty, výstavy nebo festivaly.